Je-li minulý příklad příliš nepředstavitelný, máme pro vás něco "logičtějšího". Existují určité nápady, představy, které znějí naprosto rozumně, ale přesto si všichni uvědomujeme, že jsou neproveditelné. Kolik lidí už napadlo, že by se chtěli pohybovat rychleji než světlo, cestovat časem, podívat se, jak to vypadá v černé díře, a zase se z ní bez úhony vrátit. Víme však, že to nelze, tak jen o tom tiše (nebo nahlas) sníme. Těmto limitám se říká "skutečné".
Naproti tomu známe i takzvané falešné limity (jak je pojmenovat kvantový fyzik James Hartle). Příkladem falešné limity je nemožnost strávit dovolenou v Atlantidě. Není to pravá limita, protože nesplnitelnost našeho přání není dána neexistencí leteckého či lodního spojení s ostrovem nebo jeho nepřístupností. Problém je, že Atlantida jednoduše neexistuje. Kdyby ano, nic by nás nelimitovalo. Proto je její nedosažitelnost limitou falešnou.
Jiný příklad falešné limity. Známý fyzik (a patrně génius) Stephen Hawking si zauvažoval, jestli se dá jít ze severního pólu na sever a přitom zůstat na zemi. Víme, že je to nesmysl, ale opět ne proto, že by tam nevedla cesta, ale proto, že nic severnějšího už prostě není. Žádáme něco, co neexistuje.
Falešná limita tedy není restrikce daná vědou. Taková limita pouze napovídá, že na daný problém je potřeba nahlížet jinak. Proto může falešná limita i prospět - vědec si uvědomí, že si položil špatnou otázku, a zvolí jiný úhel pohledu.
Zdroj: https://klempera.tripod.com